Odhalte vzrušující historii parfémů: 1. část

Parfumérské řemeslo je staré tisíce let a provází ho zajímavý příběh. Vydejte se s námi po historické cestě vůní od jejího úplného počátku. Dozvíte se třeba, proč se lidé ve středověku báli umývat vodou a raději sahali po velmi silných vůních.

První parfémy světa

Historie parfémů se píše už dlouhé 4 000 let. Právě takové stáří je přisuzováno nejstarším nalezeným parfémům na území Kypru. Prvním písemně doloženým tvůrcem parfémů byla žena jménem Taputti žijící v Mezopotámii, rovněž před asi čtyřmi tisícovkami let.

Jako úplně první parfém ale můžeme označit kadidlo. To před 5 000 lety používali Egypťané a po nich starověcí Arabové, Řekové, Indové a Římané. Časem začali lidé vyrábět také vonné masti a z vůní se stal symbol vysokého společenského postavení. Vůně tak zdaleka nesloužily jen k obřadním rituálům, ale patřily ke každodenní hygieně.

První vůně ale neměly podobu, jakou známe dnes. Parfémy byly vyráběny na bázi olejů a vévodilo jim orientální koření, ale také květiny a ovoce.

TIP: Parfémové oleje najdete na trhu i dnes. Mezi milovníky vůní mají své silné místo díky své velmi dlouhé výdrži. Pokud toužíte po vůni, která vám bude dělat radost po celý den, parfémový olej je pro vás to pravé.

Kadidlové arabské parfémy

Jak voněla Kleopatra?

Říká se, že Kleopatra sváděla Caesara nejen svou oslnivou krásou, ale i vůní. Tipli byste si, jaké složky obsahoval právě její parfém? Znáte je všechny. Měla to být myrha, kardamom, skořice, lotos, kosatec, majoránka a šafrán. Právě za doby Kleopatřina působení ve 40. letech př. n. l. dosáhla údajně výroba parfémů svého vrcholu. Po pádu Římské říše ale svět parfumérství na několik staletí utichl.

Nová éra pafrumérství v Evropě 

První moderní parfém vznikl v roce 1370 v Uhrách na přání královny Alžběty. Takzvanou Uherskou vodu založenou na rozmarýnu a levanduli si oblíbila celá Evropa. Tento průkopník evropských parfémů na bázi alkoholu sloužil po staletí, než se objevila kolínská voda.

Přelom pro parfumérství nastal s objevem knihtisku v 15. století. Jeho spojitost s parfumérstvím není na první pohled zřejmá, knihtisk ale umožnil přenést na papír důležité postupy včetně samotných receptů parfémů. Díky tomu mohlo být parfumérské know-how rychle rozšířeno do celé Evropy. Tyto první spisy byly psány v italštině a francouzštině.

Dalším důležitým bodem byl technologický vývoj středověku, především destilace alkoholu a také náhrada měděného parfumérského náčiní skleněným, které nemá na výslednou vůni žádný negativní vliv.

Objevování světa přineslo zcela nové vůně

V době zámořských objevů od 12. stolení přivedli námořníci do Evropy celou řadu zcela nových vůní. I Kryštof Kolumbus nebo Vasco de Gama tak mají na vývoji parfumérství určitý podíl. Vznikla řada nových obchodních cest a ze západu se do Evropy poprvé dostala například vanilka, kakao nebo tabák a z východu z oblasti Indie pak skořice, zázvor, pepř nebo hřebíček.

vanilka-prava-vanilla-planifolia-vanilka-5-1100x618-01

Díky pozici doslova námořní křižovatky se centrem parfémů staly italské Benátky. Později však nabylo na významu i Španělsko a Portugalsko a v 16. století se do světa parfémů díky strategickému královskému sňatku dostává také Francie.

Nejvoňavější město na světě leží ve Francii

Parfumérským centrem světa se v 16. století stalo francouzské město Grasse. Mikroklima v tomto malebném městečku velmi blízko Středozemního moře totiž poskytuje ideální podmínky pro pěstování rozmanitých druhů květin. Grasse leží v kopcích, kde je dostatek vody, zároveň je ale chráněno před silným přímořským větrem.

Samotné Grasse produkuje přes dvě třetiny všech francouzských aromat pro výrobu parfémů, ale i pro potravinářství. Právě sem jezdí ti nejlepší parfuméři trénovat svůj nos, aby rozpoznal více než 2 000 odlišných vůní. Jen jasmínu je v Grasse pěstováno na 27 druhů.

grasse francie

Strach z vody ještě podpořil rozvoj parfumérství

Divíte se, proč by měli lidé strach z vody? V 16. století k tomu měli oprávněný důvod. Byla jím morová epidemie. V této době lidé neznali její původ a snažili se moru vyhnout všemi možnými způsoby. Nejenže byly v Evropě zavírány veřejné lázně, ale lidé velmi snížili také svou osobní hygienu. Báli se, že původcem nákazy je právě voda.

Hygiena se tak změnila spíše na mechanické dření kůže a vodu lidé používali jen velmi skromně na určité části těla. Parfémy tak získaly nový účel – zakrýt zápach nemytého těla. Proto jim vévodily silné vůně jako pižmo (mošus), ambra nebo jasmín. Parfémy doslova zalily celou Evropu. Lidé je nevyužívali pouze na tělo, ale i na celou domácnost, na veřejných prostranstvích a dokonce voněli i své domácí mazlíčky. Právě tento vývoj ještě více podpořil rozkvět parfumerského centra Grasse.

Kolínská voda nastolila návrat k přírodě

Polovina 18. století přinesla do parfumérství velký převrat. Morová epidemie byla zažehnána, a tak nebylo třeba zakrývat pach nemytých těl. Právě v této době přišla na trh novinka, která obrátila pozornost ke svěžejším a lehčím vůním. Tou novinkou byla kolínská voda (Eau de Cologne) pocházející německého Kolína nad Rýnem.

Ta si okamžitě získala oblibu střední třídy, která ji konzumovala dnes nemyslitelnými způsoby – ve víně, na cukru, ale i pomocí klystýru nebo injekce. Pižmo a ambra byly velmi rychle nahrazeny ovocnými a květinovými esencemi.

Jak přesně voněla první kolínská voda? Po rozmarýnu, levanduli a citrusech.

Jak pokračoval vývoj parfumérksého řemesla od uvedení převratné kolínské vody až do doby, jak ho známe dnes, se s vámi podělíme příště.

Dostali jste chuť obklopit se svěží vůní? Vybrali jsme pro vás svěží parfémy kombinující kompozice květin a ovoce.

Přihlaste se prosím znovu

Omlouváme se, ale Váš CSRF token pravděpodobně vypršel. Abychom mohli udržet Vaši bezpečnost na co největší úrovni potřebujeme, abyste se znovu přihlásili.

Děkujeme za pochopení.

Přihlášení