Mošus
Musk – Musc – Mošus - pižmo
Mošus, u nás také známý jako pižmo (ve francouzštině Musc a v angličtině Musk), je skupina vonných látek, které se používají při výrobě parfémů. Pižmo doplňuje a vyzdvihuje ostatní tóny vonných kompozic a vyskytuje se v malém množství téměř ve všech parfémech. Parfémům dodává jemnost a smyslnou přitažlivost. Zároveň je také skvělým ustalovačem vůní, díky němuž parfém voní déle.
Pižmo živočišného původu
Pižmo původně označovalo silně aromatickou nahnědlou látku, tvořící se ve žlázách tibetského jelenovitého zvířete - samce kabara pižmového (moschus moschiferus). Kabar má u pohlavní žlázy tzv. pižmovou žlázu, která vytváří mošus s feromony, na které samec láká samičky. Pravé kabarové pižmo je ceněno po staletí jako nejdražší přírodní materiál využívaný v parfumerii. Jelínek kabar žije v horách v Indie, Pakistánu, Tibetu, Číně, Sibiři a Mongolsku. Jde o chráněný druh. Jelikož kilo pižma stojí 45.000 dolarů (cennější než zlato), tak je obchodováno na černém trhu. Z jednoho zvířete se získá pouze pár desítek gramů pižma a tak pytláci pro jedno kilo zabijí 160 zvířat. A to i přesto, že pižmo je možné získat ze žlázy i bez usmrcení zvířete. Přírodní pižmo bylo široce používané v umění parfémů až do 19.století, poté velmi zdražilo a stalo se kontroverzním. V roce 1979 byla výroba živočišného pižma zakázána, jelikož kabar pižmový byl označen jako ohrožený druh. Pojem pižmo také označuje pižmové substance z dalších jiných zvířat (cibetka africká, bobr evropský, bobr kanadský, daman).
Pižmo rostlinného původu
Naštěstí jsou i rostliny, ze kterých se vyrábí pižmo stejné vůně jako z kabara. Nejvíce využívanými rostlinami jsou andělika lékařská (angelica archangelica), kejklířka pižmová (mimulus moschatus) a ibiškovec pižmový (abelmoschus moschatus).
V roce 1888 vědec Albert Baur jako první zcela náhodou objevil syntetické pižmo při jednom pokusu s TNT výbušnou. Po pokusu náhle ucítil velmi příjemné aroma pižma. Později bylo toto pižmo nazváno NITRO-Musk. Kvůli nestabilitě a možné toxicitě však bylo později zakázáno. V současné době je často využíváno takzvané bílé pižmo, vyráběné také synteticky. Jelikož výroba náhradních pižem, která jsou skutečně věrná s podobou živočišného pižma, je finančně náročná, úspěšní parfuméři ovládají kombinace pižmových forem, aby získali co nejlepší pižmový tón.
Pižmo v tradiční medicíně
Pižmo není používáno jen pro své čichové vlastnosti, ale také kvůli svým léčivým účinkům. Arabští a tibetské léčitelé používají pižmo jako povzbuzující prostředek pro mužské sexuální zdraví. Již od starověku vůně pižma považována za silné afrodiziakum. Ayurvédští léčitelé používají pižmo k léčbě srdečních, duševních a neurologických onemocnění. Pižmo je jedním z nejvýznamnějších složek v tradiční čínské medicíně a je obsaženo v receptech na přípravu více než 300 různých léků.
Zajímavost o pižmu
Tento vonný materiál byl dokonce v arabském světe přidáván do omítky stěn mešit, aby vyzařovaly nádhernou vůni kdykoliv je zahřeje slunce.